Sankce mezinárodního společenství proti Rusku v praxi fungují. Důkazem toho je uvízlý ruský plovoucí dok ve Středozemním moři.
Britské sankce zastavily ruské plány na přesun 220 metrů dlouhého plovoucího opravárenského doku do Murmansku v Arktidě. Remorkér, který měl dok odtáhnout do určené lokace, byl v důsledku britských sankcí zastaven a vězí ve Středozemním moři. „Sankce Velké Británie pomohly zastavit plány ruského prezidenta na umístění plovoucího opravárenského doku v Arktidě,“ stojí v prohlášení britského ministra zahraničí Davida Lammyho.
Tento krok pak musíme vnímat v širších souvislostech. Velká Británie a Norsko jednají o uzavření arktické obranné dohody, která je namířená proti ruským zájmům v Arktidě, jak poukazuje web Politico. Smlouva počítá s řadou ustanovení včetně těch, které mají chránit podmořské kabely před případnou ruskou sabotáží. Obě země, kdy Norsko tradičně hostí v Arktidě britská plavidla, tak rozšiřují svou spolupráci v jedné z klíčových oblastí.
Rusko nicméně řeší i další závažný problém, nemá totiž žádný plovoucí dok, který by obsluhoval nejnovější ledoborce Projektu 22220, jak píše web The Barents Observer. Důsledky jsou pro Rusko značně nepříjemné, protože ledoborce Arktika, Sibir, Ural a Jakutia jsou nuceny plout kolem celé Skandinávie do baltské loděnice v Petrohradu, aby zde mohly proběhnout opravy trupu plavidel.
Jediný velký plovoucí dok PD-50, který Rusko mělo k dispozici, se potopil v roce 2018 v loděnici č. 82 severně od Murmansku, kde se zrovna opravovala ruská letadlová loď, různými nehodami a neštěstími zkoušený Admiral Kuzněcov.
Provozovatel flotily ruských jaderných ledoborců, společnost Rosamatomflot, dojednala v roce 2021 smlouvu v hodnotě 68 milionů dolarů s tureckou loděnicí Kuzey Star, na niž USA mimo jiné uvalily sankce za spolupráci s touto firmou. Základní ruskou podmínkou byla dostatečná velikost platformy a schopnost obsluhovat již zmíněnou novou třídu jaderných ledoborců. Plovoucí dok o nosnosti 30 000 tun byl dokončen minulý rok a přesunut přes Bosporský průliv do Středozemního moře.
Rusko je nyní nuceno hledat způsoby, jak nový dok přesunout do původního cíle, tedy Arktidy. Pokud se tak nestane, tak se bude muset ledoborec Jakutia, který vstoupil do služby teprve v prosinci 2024, později v tomto roce vrátit zpět do Petrohradu, kde bude kotvit. Tato plavidla přitom hrají pro Rusko významnou roli, protože jsou využívána při uvolňování cest podél strategicky důležité Severní mořské trasy pro ropné tankery a tankery s LNG, na něž byly uvaleny sankce. Ty totiž pohánějí ruskou válečnou ekonomiku.
Velká Británie zmíněnými kroky dala najevo, že cílem sankcí je významněji narušit ruské financování agresivní války proti Ukrajině, která již trvá od února 2022.
Zdroj: The Barents Observer, Politico
Autor/Licence fotografie: Kremlin.ru, CC BY 4.0